Hromosvod (přesné pojmenování je řídce užívané slovo bleskosvod) je zařízení, které vytváří umělou, vodivou cestu k přijetí a svedení bleskového výboje. Hromosvod se zřizuje zejména na objektech, kde by mohl výboj blesku:

• ohrozit zdraví nebo životy osob (bytové domy, nemocnice, školy)
• způsobit poruchu (elektrárny, plynárny, vodárny, nádraží)
• způsobit hospodářské či kulturní škody(výrobní haly, muzea, archívy)
• nebo na objektech, které sousedí s objekty významnými a v případě zásahu by je mohly ohrozit požárem.

Hromosvod má tři hlavní části - jímací vedení, svod(y) a uzemnění. Dle jímacího vedení rozdělujeme hromosvody na hřebenové a mřížové, svody na náhodné a strojené, uzemnění na náhodné, základové, obvodové nebo tyčové. Dále hromosvody můžeme rozlišovat na klasické (franklinova typu - hřebenové, mřížové, tyčové, oddálené, stožárové, závěsové, klecové), nebo na aktivní (zařízení se včasnou emisí výboje, elektronický blok P.D.A) Materiály v Česku nejvíce používané na jímací vedení, svody a uzemnění jsou:

• žárově zinkovaná ocel (železo a zinek)
• měď
• slitiny hliníku, např. dural (hliník, hořčík, křemík)
• nerezová ocel